Kokcidióza je pravděpodobně jedna z nejhorších parazitárních infekcí a představuje vysoké procento infekcí trávicího traktu u dravců. Mnoho sokolníků ji dobře zná z osobní zkušenosti, jiní (ti šťastnější) o ní jen slyšeli, ale stále se najdou i tací, co neznají její největší zbraně. Pojďme si je tedy shrnout.

Kokcidióza je parazitární onemocnění, způsobené parazitem, kterému se říká kokcidie. Toto tvrzení se zdá být zcela primitivní, ale faktem je, že kokcidií máme hned několik skupin a ne všechny jsou nebezpečné pro dravce. Znamená to například, že kokcidióza u drůbeže nebo králíků není pro dravce nikdy nebezpečím. Dravci mají tedy svoji skupinu parazitárních kokcidií, kterým se říká Caryospora. Ty jsou patogenní (způsobující onemocnění) především pro sokolovité dravce a sovy.

Caryospory infikují dravého ptáka prostřednictvím mikroskopických oocyst, což jsou taková vajíčka, která dravec přijme s potravou a ze kterých se ve střevě uvolní larvičky. Larvičky se zavrtávají do sliznice střeva a množí se, čímž způsobí jeho zánět (enteritidu). Důsledkem jsou klinické příznaky kokcidiózy jako je ztráta kondice, průjem (ten může být i s krví), zvracení, letargie, nechutenství, nebo i náhlý úhyn dravce (což je typické například pro dřemlíky).

Jak již bylo zmíněno, onemocnění postihuje především sokolovité dravce a sovy. Ale zase ne všechny věkové kategorie. Nejzranitelnější jsou mladí jedinci (cca do 90 dnů věku), u kterých dochází vlivem stresu z počínajícího tréninku k oslabení imunitního systému a jsou tak náchylnější k nové infekci z prostředí a nebo k propuknutí skryté (subklinické) infekce z dřívějška.

A jak vůbec dojde k tomu, že v sobě má mladý dravec kokcidie? Nejčastějším zdrojem infekce jsou rodiče, kteří vylučují parazitární ‚vajíčka‘ do prostředí trusem, ale jim samotným to nezpůsobuje problémy. Mládě se tak setkává s parazitem v době, kdy jeho imunita není ještě v plné síle, nicméně dokud se ‚po něm nic nechce‘ nedochází ke stresu a tedy ke spuštění onemocnění jako takového. Zdrojem je tedy subklinicky (bez příznaků) infikovaný dravec, u kterého se ale může kokcidióza ‚rozjet‘ pokud jde o mladého jedince, kterého jste si čerstvě přivezli z odchovny.

Diagnostika onemocnění spočívá především ve vyšetření trusu (koprologie). Ten je potřeba ale sbírat 3 dny po sobě a v ideálním případě udržovat trus v lednici do doby vyšetření. Důvodem je nepravidelné vylučování oocyst do prostředí a jejich případné vyzrání v pokojové teplotě.

Otázka je, zda se dá kokcidióza léčit. Léčit se dá. V současnosti se doporučuje podávat nemocným dravcům toltrazuril v dávce 25 mg/kg po dobu 3 dnů po sobě a léčbu následně opakovat dle výsledků kontrolní koprologie. Popsány jsou stále i jiné léčivé látky, nicméně se zdá, že v současnosti funguje spolehlivě pouze toltrazuril kvůli vznikajícím rezistencím (patogen je proti léčivu imunní). Jako doplněk terapie je vhodné dravcům podávat současně probiotika nebo některé vitamíny (například thiamin).

Rozhodně ale není dobrý nápad podávat dravcům toltrazuril preventivně bez provedeného vyšetření trusu! Důvodem je jednak značná toxicita této látky ve vztahu k ledvinám a játrům, ale také vysoké riziko vzniku rezistencí.

Problémem kokcidiózy je jednoznačně očista prostředí. Oocysty kokcidií totiž zůstávají v prostředí infekční až 12 měsíců po vyloučení trusem a jsou velmi odolné vůči nejrůznějším desinfekčním prostředkům, slunci, ohni, vysušení, atd. Někteří autoři se dokonce nebojí použít termín ‚nemožné‘ se kokcidií v chovu zbavit. Pokud v chovu již kokcidióza je, doporučuje se určitý stupeň ‚kontrolované‘ infekce, kdy se mladí sokoli v zamořeném chovu pravidelně odčervují a součástí těchto postupů by měla být celá řada uzpůsobení managementu chovu.

Klíčem je tedy určitě prevence. Ta obnáší sbírání trusu dravce po dobu pouhých 3 dnů, jeho následné vyšetření (trus se dá v drtivé většině případů zaslat i poštou) a v ideálním případě jakási karanténa ve vztahu k dalším dravcům v chovu (speciální rukavice, nezkrmenou potravu vyhodit, atd.) a to alespoň do negativního výsledku vyšetření.

Shrnutí:

– kokcidiózu nebezpečnou pro dravce způsobuje jiný parazit než kokcidiózu u drůbeže nebo králíků

– onemocnění bylo prokázáno u sokolovitých dravců a sov – hlavně u mladých jedinců

– onemocnění se projevuje průjmem, ztrátou kondice, zvracením, nebo náhlým úhynem

– zdrojem infekce je jiný dravec (rodič, nový chovanec)

– diagnostika – vyšetření trusu ze 3 dnů po sobě

– léčba – toltrazuril pouze na základě provedené diagnostiky!

– kokcidióza se nedá odstranit z prostředí

– prevence – viz diagnostika + karanténa